Výzvou pro vývojáře autonomních systémů nejsou dopravní značky, ale „zombies“ se smartphony

Vývojáři autonomních systémů to nemají jednoduché. Musí se vypořádat s mnoha problémy, které mají naprosto zásadní vliv na bezpečnost provozu samořízeného vozidla. K největším komplikacím paradoxně patříme my lidé. Respektive chování chodců v blízkosti komunikací. S predikcí by mohl autonomním automobilům pomoct speciální software.

Ne nadarmo se říká „druhému do hlavy nevidíš“. Zatímco svislé či vodorovné dopravní značky bez větších problémů rozluští kamera, chování chodců je pro autonomní vozidla pořádný oříšek. A nejen pro ně, vždyť i pro řidiče z masa a kostí je odhad záměrů ostatních účastníků provozu sázkou na náhodu. Jak se chodec zachová, zkrátka není snadné předvídat, a to především v době, kdy každý druhý svírá v ruce mobilní telefon.

Dopravní značení již umělá inteligence s přehledem zvládá. Rozpoznávání a předvídání chování chodců je však stále v plenkách. Přitom jde o jeden z hlavních aspektů celkového ladění systémů – chyby nejsou přípustné a expertům nezbývá, než technologii vybavit schopností bleskurychlé reakce.

Podle odborníků z Perceptive Automata je predikce chování řidičů mnohem jednodušší. Chodec se však může znenadání vrhnout do jakéhokoliv směru. Specialisté na umělou inteligenci pracují na systému, který porozumí signálům a způsobu lidského myšlení. Chtějí počítač vytrénovat tak, aby v podstatě okamžitě poznal, zda chodec přechází silnici, nebo jen zavrávoral, protože upřeně hledí do smartphonu.

Okamžité reakce autonomního systému jsou jediným možným východiskem. Jinak by se mohlo stát, že se budou samořízené automobily pohybovat velmi pomalu, protože jim software kvůli všudypřítomným chodcům neumožní plynulejší jízdu.

Nezbývá než doufat, že si vývojáři s problémovým lidským chováním poradí stejně dobře, jako s dopravním značením. Inteligentní systémy bezpečně rozpoznají vodorovné i svislé dopravní značky a je otázkou času, kdy bude překonána další z překážek rozvoje autonomní přepravy.